Kronika obce Olešná

Tato stránka slouží k publikaci kroniky obce Olešná. V současné době se snažím o digitalizaci kroniky z období 1927-1984. Rád bych, aby tato kronika byla kompletně digitalizována a zachována pro příští generace. Neboť jak je v úvodu psáno "... aby ti jež po nás přijdou mohli zde nalézti poučení i výstrahu".

1927 - 1984

1984 - 2013

Další dobové dokumenty

Obec Olešná žádá občany naší obce o zapůjčení různých dobových dokumentů, které se týkají událostí v obci a okolí. Rádi bychom zde umístili dokumenty našich předků v elektronické podobě.

Z historie obce Olešná

             Dobu založení obce Olešná není možné bezpečně zjistit. Je však možné usoudit, že se jedná o obec velmi starou, neboť leží nedaleko bývalé Haberské zemské stezky, která vedla z Prahy do Jihlavy a dále přes Znojmo do Rakouska.

 Druhá stezka zvaná Kejžlická se křížila mezi obcemi Skuhrov a Olešná se zemskou stezkou od Prahy. Obec měla důležitost při střežení této křižovatky, neboť zdejší hraniční lesy skrývaly loupeživé tlupy, které okrádaly povozy obchodníků putujících po obchodních stezkách. Osada v historii trpěla vpády nepřátel. Roku 1278 tudy táhl se svým vojskem Rudolf Habsburský, poté následovaly husitské války.V lednu 1421 táhl krajem král Zikmund a u Německého Brodu byl dostižen vojsky Jana Žižky a zde byl poražen.Vlastníkem obce Olešná v této době byl Hynek ze Žlebů a po roce 1509 přešla obec do majetku Mikuláše Trčky z Lípy.

            Za třicetileté války krajem procházela švédská vojska.V roce 1651 měla Olešná, dle farních zápisů, 46 obyvatel. Tito lidé pracovali převážně na polích u sedláků, kteří je nutili pracovat těžce jen za stravu a propůjčení kousku meze čí louky. Proto byl v roce 1848 přijat s velkým nadšením výnos o zrušení roboty.

V roce 1870 pracoval v obci tkadlec, kovář a kolář. Ostatní obyvatelé byli nadále dáni napospas sedlákům. Později někteří obyvatelé začali pracovat v Německém Brodě a to hlavně ve stavebnictví. Tato situace trvá i po založení první republiky.

Druhá světová válka nepřinesla obci žádné větší újmy na majetku ani na životech.

 Po válce se v obci formují ve volbách strany lidovců a národních socialistů. Tato situace trvá i v době, kdy se hovoří o socializaci vesnice. V obci se nedaří založit JZD, přestože tehdejší vedení státu o to usiluje vysíláním agitátorů do obce.

Odpor k založení trvá do roku 1958, kdy je v Olešné založeno Jednotné zemědělské družstvo mající za úkol hospodařit na velkých celcích za účasti místních rolníků.

Vzhledem k tomu, že do čela JZD jsou zvolení funkcionáři, kteří nejsou vhodní pro tehdejší režim KSČ, jsou ze strany tohoto režimu prováděny podvratné akce, které mají za úkol rozvrátit hospodaření družstva pod vedením lidovců.

 V obci jsou zakládány požáry a za nepřátelskou činnost je tehdejší vedení JZD odsouzeno k vysokým trestům. Poté se situace v obci uklidňuje a lidé si uvědomují, že musí jít cestou, která je tehdejším režimem daná.V akcích "Z" jsou prováděny úpravy obce, vybudováni vodovodu a kanalizace, neupravená náves se mění v park, je postavena prodejna a vybudováno koupaliště. V roce 1974 bylo přikročeno ke stavbě kulturního domu a v roce 1976 byl předán do užívání.V obci se rozrůstá bytová výstavba, je vybudován sportovní areál a do Olešné přicházejí noví obyvatelé většinou jako chalupáři.

 Po roce 1989 družstvo přešlo na dobře hospodařící akciovou společnost Solmilk, ve které je zaměstnána většina obyvatel a někteří dojíždí do různých zaměstnání v Havlíčkově Brodě a někteří soukromě hospodaří.

Z kroniky Sboru požární ochrany v Olešné, z knihy Historie dobrovolných hasičů okresu Havlíčkův Brod čerpal a sestavil kronikář hasičského sboru Olešná Jan Sviták.