Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
26 27 28 29 1
Obchod Skuhrov-zrušení dopravy
2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16
Vinařství Holánek přijede 16.3.2024
17
Karneval v Olešné 17.3.2024
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28
Prodej kuřic 28.3.2024
29 30 31
Drobečková navigace

Úvod > Archiv > Spolky a kluby > SDH Olešná > Historie

Historie Sboru dobrovolných hasičů Olešná

 

Počátky Požární ochrany

Výstavba měst a obcí v minulosti nebyla nijak řízena. Stavebním materiálem na obydlí bylo převážně dřevo a jako krytina často sloužily došky, což byly úvazky ze slámy. Vzdálenost mezi budovami byla malá a tak často z neopatrnosti nebo po zásahu blesku docházelo k velkým požárům, které ničili celé městské čtvrti, mnohdy padla požáru za oběť i celá vesnice.

Tato skutečnost vedla naše předky k organizované ochraně před požáry sousedskou výpomocí. Ochrana však byla nedokonalá, proto byly nuceny se touto situací zabývat správní a zemské úřady.

Roku 1751 vydala císařovna Marie Terezie patent .Řád k hašení ohně pro města, městečka a dědiny Markrabství moravského" a v roce 1755 stejný patent pro zemi českou. Bylo zde dáno, kdo je při požáru povinen pomáhat a jak řídit záchranné práce. Tento patent se však ukázal jako nedostatečný a tak císař Josef II. roku 1785 vydal nový patent - zákon, který určuje podrobnější povinnosti občanů a jenž platil téměř 90 let. Posléze byl dán podnět k zakládání požárních stráží majících svá stanoviště na věžích radnic a kostelů. Města si zřizovala vlastní požární řády, kde byla stanovena například požární kontrola v obytných domech, jak si počínat s vynášením majetku a tento chránit před odcizením a poškozením.

Nepostradatelnými se stali kominíci, kteří při požárech vystupovali na nebezpečná místa, v prvních řadách stáli zedníci, kováři a tesaři, kteří ulévali vodou místa zasažená požárem, otloukali šindel a bourali střechy.

            Požár byl vyhlašován zvoněním, bubnováním, troubením ponocného a táhlým voláním "hoří". První hasičský dobrovolný sbor byl založen v roce 1854 v Zákupech a v roce 1861 v Liberci. Tyto sbory byly však německé. První sbor českých dobrovolných hasičů vznikl ve Velvarech roku 1864. V roce 1870 bylo v českých zemích 20 sborů, které se začaly sdružovat v župní a okresní hasičské jednoty.

            Patronem hasičů byl svatý Florián, jehož prostřednictvím se lidé a hasiči dovolávali pomoci Boha. Tohoto patrona mají hasiči dodnes.

 

 

Historie sboru dobrovolných hasičů v Olešné

 

 

               Obyvatelé obce, dříve nazývající se Velká Volešná, si též uvědomovali nebezpečí požárů pro sebe a svůj majetek. A tak si obec jíž v roce 1877 zakoupila obecní stříkačku. Ovšem již u prvního požáru se ukázalo, že samotná stříkačka bez řádné organizace při hašení ohně nestačí. Po delších jednáních v obecni radě bylo rozhodnuto založit v obci dobrovolný hasičský sbor po přikladu jiných sborů v království českém.    Dne 29. června 1883 byla svolána ustavující schůze sboru dobrovolných hasičů, která se konala u starosty obce Jana Červeného.

Zde byl schválen a ustaven sbor dobrovolných hasičů ve Volešné kam se přihlásilo

následujících 24 členů:

Jan Blažek, Jan Synovec, František Myslivec, Václav Blažek, František Novotný, Václav Kořínek, Josef Fikar, Jan Krupička, Antonín Dlouhý, Josef Štěrba, Jan Vala, Josef Štěpán, Josef Doležal, Antonín Prokop, Jan Juliš, Antonín Gregor,

Josef Panský, Josef Ferbr, Václav Havel, Jan Šrámek, Jan Štěpán, Vojtěch Blažek, Josef Loubek a Jan Červený.

Za předsedu sboru hasičského byl zvolen starosta Jan Červený, velitelem se stal Jan Blažek - rolník, podvelitelem Antonín Dlouhý - kovář a zapisovatelem František Novotný - hostinský.          Dne 5. července 1883 byli všichni členové sboru hasičského poděleni oděvem a sice:

blůzou a kalhotami z přízové látky a čepicemi zvanými kašketa se znakem hasičským.

Ošacení sboru stálo 100 zlatých. Dále byly převzaty peněžité sbírky dobrovolné ve výši 70 zlatých od obcí Olešná, Skuhrov, Radostín, Veselá, Zbožice a samoty Kráty.

Stanovy sboru byly sepsány a podány ke schválení na c.k. místodržitelství v Praze, kde pod č.j. 72240 dne 18.října 1883 byly potvrzeny.

Sbor vznikl za těžkých podmínek a jeho činnost byla udržována diky velké obětavosti některých členů. Během 3 let ze sboru vystoupila třetina členů. Za působení velitele Jana Blažka byla postavena hasičská cvičitelna, která stála 27 zlatých.

V roce 1887 byl za starostu obce zvolen hostinský Jan Novotný a všichni hasiči měli za to, že je zároveň předsedou sboru a jsou u něj uschovány stanovy. Za jeho působeni hasiči stanovy neznali a sbor byl držen v nevědomosti. Některým občanům i hasičům se zdálo, že starosta Novotný nepracuje dobře a proto byl požádán o vydání stanov, ale on prohlásil, že žádné nemá. Sbor musel požádat o opis stanov, který byl za velkých finančních nákladů předán odpovědným hasičům. V té době přišli o 130 zlatých, které starosta obdržel od dárců na činnost sboru. Peníze se ztratily. To svědčí o tom, že ve sboru byli lidé, kterým šlo o jejich prospěch. Práce sboru pokračovala diky uvědomělým hasičům, kterým byla potřeba ochrany majetku občanů prvořadá.

V roce 1907 má sbor21 činných členů a dle peněžních možností pořizuji hasičskou výzbroj a výstroj jako jsou ruční svítilny, šaty, přilby a další.

Dne 3. listopadu 1907 okolo 20 hodiny večerní zasahovali hasiči u požáru v sousední Veselé. Díky špatné cestě do Veselé dojeli, když už oheň vykonal své a obydlí shořelo.

V průběhu dalších let dochází ke změnám v hasičském sboru. Jsou stanoveny nové funkce jako: náměstek velitele, lezec, stříkačník, pokladník a trubač.

Bohužel roku 1914 vypukla první světová válka a velká část hasičů z Volešné musela na vojnu, čímž byla činnost sboru znemožněna. Z obce narukovalo 120 mužů a zůstali pouze nemocní, ženy a děti. Nastala velká bída, která dostoupila vrcholu roku 1918. A když téhož roku dne 28. října byla vyhlášena samostatnost, zavládla všude radost. Bratři hasiči se navraceli domů a sbor se dočkal obnovení. První zmínka o obnovení činnosti je ze dne 26. ledna 1919, kdy byl zapsán návrh na objednávku hasičského náčiní.

Na další roky činnosti hasičů není dokladů, neboť tyto se v průběhu let ztratily. Až v roce 1922 nastupují do čela sboru mladí a dochází ke zlepšení. Sbor čítá 14 členů a vlastní stejný počet stejnokrojů, 1 velkou sekyru, 2 nože, 2 povelky, 1 hornu, stříkačku, hadice, žebřík a jiný   starší materiál.Peněžní příjem byl 2577,- korun a vydání 2260,- korun.V tomto roce se také konal dne 22. ledna hasičský ples, ze kterého příjem činil 1662,- korun. Je třeba dodat, že hasiči zasahovali u požáru stavení p. Musila v Červeném Dole, jenž byl součástí již Olešné.Bratři hasiči pracovali s chutí, sháněli peníze na výbavu a opravovali co bylo poškozeno.

V roce 1924 byly zavedeny řádné evidenční knihy, přicházejí noví členové a nový starosta obce Jan Čelák jde hasičům na ruku. Ve sboru se začíná projevovat zájem o kulturní činnost, jako je pořádání hasičských bálů a věnečků a později o divadlo.

Hasiči se zúčastňují sjezdů župy a konají se také hasičské slavnosti. Na těchto slavnostech hasiči vyjížděli ozdobenými povozy taženými koňmi, které zapůjčil některý hospodář ze vsi.

Roku 1926 je hráno v hostinci paní Karasové divadelní představení s názvem .Pro čest hasičskou" a to za velkého zájmu diváků. Bylo také rozhodnuto o výstavbě hasičské zbrojnice na obecním pozemku u rybníka. Stavbu vedli bratři hasiči Panský a Prokop. Při této výstavbě však bylo nařízeno šetřit materiálem a tímto bylo dílo pokaženo. Mělké základy, chyběl strop a to mělo za následek zimu a vlhko. Stavba zbrojnice stála 16644,- korun, přičemž hasiči pracovali zdarma a sedláci dali povozy taktéž zadarmo.

Velkým množstvím požárů se vyznačoval rok 1928. Stavební pojišťovny totiž připlácely na materiál a lidé chtěli lacino stavět. Proto se zapalovalo ze spekulace. Olešenští hasiči byli u pěti požárů, nejvíce v Lučici.

V roce 1929 bylo rozhodnuto zakoupit novou motorovou stříkačku, neboť ta, kterou sbor vlastnil, byla již zastaralá a účinná pouze při ručním pumpování, což bylo náročné a proto tuto práci nechtěl nikdo vykonávat. Zástupci firem vyrábějící motorové stříkačky si v Olešné podávali dveře a bylo opravdu těžké rozhodnout, který stroj koupit. Po rozsáhlých jednáních bylo rozhodnuto zakoupit motorovou stříkačku od firmy Stratílek ve Vysokém Mýtě. Jednalo se o typ V.S.3 s vysokotlakým čerpadlem o výkonu 900 litrů v minutě do vzdálenosti 800 metrů. Byla čtyřkolová s plnou výbavou a 300 m hadic za cenu 42000,- Kč. Za velkého zájmu občanů byla dne 19. prosince tato stříkačka přivezena panem Františkem Markem a bratry hasiči Prokopem a Panským z nádraží v Německém Brodě. Dne 22. prosince byla na návsi předvedena občanům.

Rok 1930 byl ve znamení hospodářské krize. Hasiči se snažili umiňovat dluhy vzniklé

koupí stříkačky. Tahounem sboru byl bratr Josef Prokop. Tento rok byla také vyzkoušena motorová stříkačka při požáru v obci Sedletín. Její výkon nadchl natolik, že hasiči přestali u ručních stříkaček pumpovat a dívali se na zásah motorovkou. Za zásah při požáru byla obec Sedletín požádána o 25,- Kč na benzin do stříkačky. Občané měli zájem o různé kulturní akce a tak hasiči nacvičovali různé divadelní hry,

které sklízeli úspěch u diváků. Z finančních příjmů za představení byla pořízena výzbroj a výstroj.

Hasiči také pilně cvičí - v roce 1932 bylo 14 sborových cvičení, v roce 1933 cvičili hasiči 16krát. Pravidelné cvičení je znát na Župních sjezdech hasičstva, kde Olešenští patří k elitě župy.

Také hasičské plesy, pořádané před II.světovou válkou měly svou úroveň. Hasiči se starali o výzdobu sálu, jejich manželky napekly cukroví, které během plesu prodávaly a finanční zisk šel do kasy sboru.

Na činnosti hasičů se však začíná projevovat nástup fašismu. Situace se vyvíjela k nové válce a práce sboru byla spíše orientována na ochranu majetku. Někteří hasiči narukovali na cvičení a ostatní očekávali věci nejhorší. To se bohužel 15. března 1939 vyplnilo, když začala německá vojska v ranních hodinách obsazovat Čechy. V poledne téhož dne již projížděli němečtí vojáci po silnici na Habry i do Olešné zavítali a chovali se prý slušně.

Situace v zemi měla vliv i na členy sboru, kteří přestali mít o práci zájem.

V roce 1940 zanikl okres Německý Brod a Olešná je okrskem přidělena k Humpolci. Následek těchto změn a válečný stav byl příčinou toho, že funkcionáři sboru nechtějí své funkce vykonávat a v roce 1941 sbor opouštějí. Tehdejší starosta František Červený vybral mladé lidi do služby ve sboru a tuto činnost jim pod pohrůžkou přikázal, neboť obec nebyla před ohněm zajištěna. Tak byli do sboru zapsáni tito mladí členové:

Blažek Oldřich č.p. 3, Blažek Antonín č.p. 48, Kudla Jaroslav č.p. 25, Stehno Jan č.p. 61, Smetánka Jan č.p. 40, Dundáček Josef č.p. 10, Fikar Václav č.p. 16, Prokop František č.p. 57, Smejkal Josef č.p. 34, Štěpán František č.p. 67,

Hyrš Jaroslav č.p. 10, Stojan František č.p. 50, Musil František č.p. 33 a Vampola František č.p. 64.

Velitelem sboru byl jmenován Jan Prchal a starostou František Marek.

I ve válečných letech se hasičstvo snaží o kulturní dění v Olešné. Hrají divadlo, pořádají ples i letní věneček. Akce jsou hojně navštěvovány, neboť lidé chtějí přijít na jiné myšlenky a zapomenout na útrapy války.

Probíhají také pravidelné nácviky ochrany před ohněm, protože to válečný stav vyžaduje. Nácviků i schůzí se museli zúčastnit všichni hasiči, jinak se vystavovali zaplacení pokuty ve výši 20,- korun. Platila pouze řádná omluva.

Situace v zemi byla složitá a po atentátu na Heidricha vrcholí akce Němců proti českému národu. Byly vypáleny obce Udice a Ležáky a v zemi jsou tisíce obětí na životech. I do Olešné najelo 5 aut plně naložených esesmany a hledali zbraně. Prohlídka všech naštěstí dopadla dobře.

V roce 1943 oslavuje sbor 60 let trvání velmi slavnostně. Hasiči pilně nacvičovali, aby při přehlídce neudělali ostudu. Vyzdobili si hasičskou zbrojnici a připravili koncert, neboť ve válce byly zábavy zakázané.

18.července se konala výroční slavnost, které se zúčastnilo velké množství lidu z obce i okolí. Olešenští hasiči předvedli útok bez vody na stavení pana Stehny během několika vteřin k velké spokojenosti okrskových činovniků bratra Dřeva z Dolní Krupé a bratra Prchala ze Zbožice. Poté následovalo troubení .hoři" trubačem Hyršem na poplach k hořícímu stavení p. Dundáčka Č. 10.

Hned na to vyjíždí motorová stříkačka, za ní ruční na místo požáru. Na hrázi rybníka před Hyršovi předává ředitel cvičení bratr Tomšovský povel k hašení. Za 15 minut dojela stříkačka sboru z Horní Krupé, za ní stříkačka z Dolní Krupé. Sbor ze Zbožice čekal u rybníka před Šedými na zásah jako záloha.

Po ukončení útoku bylo toto vyhodnoceno a pak následoval průvod obcí do zahrady pana Prokopa, kde byla připravena hostina a slavnostní předání diplomů. Starosta Marek se ujal slavnostního projevu a bratr Dřevo vzpomněl historii sboru. Večer následoval koncert v hostinci u Polívků, který byl hojně navštíven.

V našem kraji jsou činěna opatření pro případ, že by fronta zasáhla až sem a aby nedošlo ke škodám a ztrátám na životech. Německá letadla si zřídila cvičnou střelnici nedaleko Olešné a jejich stálé nálety na cvičiště vzbuzovali v občanech obavy.

Proto se s velkou nadějí očekával rok 1945. Za jasných dnů bylo vidět nad Olešnou v ohromné výšce přelet amerických letadel a všude byly zprávy o postupu Sovětů na válečných frontách.

V tomto roce byla připravována v Olešné jarní pouť, která připadla na 6. května. Avšak předcházejícího dne 5. května byl dán povel k povstání československého lidu. Strhávaly se německé nápisy a vyvěšovali se naše vlajky. Poutní olešenská slavnost byla ale zakázána, proto občané mohli pouze poslouchat rozhlas, jak postupuje osvobození.

I přes Olešnou táhly hordy ustupujících Němců a došlo k přestřelkám u lihovaru, když je zpozorovali Rusové z kopce od Radostína a začali do nich střílet. Silnice lemovala těla padlých Němců a další přijíždějící byli postupně odzbrojováni a odváděni do zajetí. Rusové k doprovodu využívali i služeb hasičů z obce.

Po skončení těchto útrap hasiči dali do pořádku zbrojnici, výzbroj a výstroj a upravili místo před zbrojnicí.

Hasičům v tomto roce byl také splněn požadavek na opatření auta k rychlejší dopravě sboru. Byl získán vrak auta .STEYER" po německé armádě za 700,- korun, ale trvalo dlouho než bylo auto zprovozněno.

Také dochází k rozporům ve sboru, což vyvrcholilo svoláním valné hromady, na které je zvoleno nové vedení.

Po válce je hasičský sbor zahlcen spoustou oběžníků a pokynů pro činnost hasičstva.

Vrak auta musel být proclen a byl vydán vlastnický list. Pro zajímavost: 1 litr benzinu stál 0,10 haléřů a 1 litr oleje 0,50 haléřů. Auto bylo dáno do provozu koncem roku 1948.

V roce 1949 čítá sbor 20 členů a předsedal mu Josef Kubát. Sbor však vykazoval slabou činnost a pro jistotu byl zřízen obecní hlídač, který měl povinnost hlásit vznik ohně trubkou nebo zvonem.

Práce předsedy a dalších členů je náročná, neboť se musí vyrovnat s nástupem komunistického zřízení, které používá k prosazování svých nařízení poněkud drastické metody a stále hrozí kriminálem. Hasiči byli nuceni se zúčastňovat oslav 1. máje v Havlíčkově Brodě.

Roku 1952 dostává sbor nový název .Místní jednota Československého svazu hasičstva v Olešné". Už se nekonají valné hromady nýbrž členské schůze, které jsou nařizovány z Havlíčkova Brodu.

V roce 1954 bylo členy sboru 18 mužů a 11 žen. Předsedou je Jaroslav Fikar a velitelem Josef Kubát. Slabá činnost hasičů je omlouvána nedostatkem času k práci.

V roce 1956 se stal velitelem jednotky Jaroslav Hyrš. Byl pořádán požárnický ples a celý rok byly nařizovány členské a výborové schůze, ne kterých se nic neřeší a nařízení jsou pouze vůlí vedení z Havlíčkova Brodu.

V Olešné se stále více objevují snahy založit JZD, a to se zdařilo koncem října 1958 k nevolí některých občanů. Tento rok dne 1. listopadu vypukl požár ve stodole Jana Doležala a též shořelo obytné stavení a chlévy pana Blažka z č.p. 1. Zásahem požárníků z Olešné a okolí se podařilo oheň uhasit. Kdo zapálil se nevědělo i když jisté domněnky tu byly. A to ještě nikdo netušil, co se bude dít v letech příštích a jakým situacím budou vystaveni občané a zvláště požárníci z Olešné.

Od roku 1959 byl velitelem Jaroslav Hyrš a členy výboru Josef Kubát, Josef Kudla,

Josef Aubus a František Stojan. K zajištění kulturního vyžití v obci byl zakoupen přístroj na promítání filmů a toto promítání se konalo v hostinci u Polívků.

Noc z 28. února na 1. března 1959 byla v Olešné ozářena plameny. Hořela stodola Jana Prchala č.p. 31. Byl vzbuzen strojník Blažek a velitel Hyrš vytroubil poplach na trubku, kterou předal Volšovi a ten vzbudil vesnici. Také bylo zvoněno na poplach v kapličce. Z chlévů byl vyveden dobytek a koně a byl zahájen útok motorovou stříkačkou z Markova rybníka třemi proudy, čímž bylo zabráněno šíření požáru. Další členové spustili druhou stříkačku a chránili domov pana Blažka č.p. 32. To již přispěchali na pomoc další sbory z okolí, ale už nemuseli zasahovat. Zdatnost hasičů při zásahu ocenili i zástupci okresu. Odklízení požářiště prováděli občané a bohužel příčina požáru nebyla vyšetřena. V dalších dnech požárníci hlídkovali po vsi. V květnu drželi tzv. samaritánskou službu na státní silnici k Radostínu při průjezdu Závodu míru Berlín - Praha - Varšava.

9. června ve 3.30 hodin ráno museli požárníci zasahovat u požáru, který zpozorovali sekáči ve stodole p. Stehny č.p. 61. Po vyhlášení poplachu byl veden hlavní proud do dvora, z rozdělovače tři proudy likvidovaly ohniska požáru. Na pomoc přijeli jednotky z okolí ale hasili pouze Skuhrovští.

Když byla po tomto požáru dána do pořádku výzbroj, musela být následně použita, a to dne 14. července ve 20.30 hodin. Hořelo u Štěpánů č.p. 67. Ač byl útok proveden velmi rychle nepodařilo se natočit stříkačku, takže se oheň rozšířil na stodolu p Blažka č.p. 1. Obě stavení hořela rychle neboť byla velká sucha. Přijelo 18 požárních sborů. Bylo jasno a obrovská záře dávala pocit do dálky, že hoří celá vesnice.

Následovaly dny plné obav, kdy zas bude hořet. Vzhledem k závadě na stříkačce byl požárníkům přidělen stroj PS-8 z Volichova. Je však klid a tak rok 1960 byl zahájen požárnickým plesem s dobrou účastí.V Olešné se konaly volby do MNV, předsedou byl zvolen František Musil č.p. 66 a tajemníkem František Vampola č.p. 64 - oba požárníci. MNV byl řízen okresem a plnil jejich nařízení, které se týkalo i požárníků. Probíhaly cvičné poplachy a začalo se stavbou požární nádrže.

Bohužel v neděli 9. října ve 20.30 hodin se obcí rozeznělo .hoří". Jednalo se o nově postavenou stodolu Jana Stehny č.p. 61. Přijely opět okolní jednotky. Do vsi také přijíždí kriminalisté z Hradce Králové, ale příčinu nezjistili.

Z té doby se zachovala říkanka: "Na Skalkách jsem seděla a na oheň hleděla. Nejvíce mě mrzelo, že to málo hořelo".

Celá vesnice se připravovala na tradiční posvícení, které připadlo na 16. října. Ale už v 5.30 hodin je hlášen poplach - hoří největší stodola ve vsi u Josefa Vampoly č.p. 8, ve které se nachází len, obilí a stroje. Přijelo 10 jednotek z okolí včetně vojenských požárníků, kteří též zasahovali. Všichni pracovali rychle a obětavě čímž ochránili okolní stavby.

Do vsi opět přijeli kriminalisté a experti, ale bez výsledků. Nesla se fáma, že bude opět hořet. Obec byla střežena četníky a vojskem, což ničilo nervy občanů.

18. prosince se konala výroční členská schůze, na které byl řešen problém stavby sušáku na hadice a také byl zvolen nový předseda Josef Kubát a velitel Jaroslav Fikar. Po skončení schůze se opět vesnicí rozeznělo .hoří", a to stodola p. Musila č.p. 33. Požární útok byl proveden dokonale naučeným způsobem. Byl vyveden dobytek a koně. Přijelo 8 jednotek, které hájili okolní stavení. Silný vítr nesl jiskry do okolí a vlivem velkého mrazu voda mrzla na rukách i oděvech. I přesto bylo zachráněno mnoho okolních objektů. Opět přijíždí kriminalisté až z Prahy, ale záhadné ohně nejsou objasněny. Je však jasné, že jsou ohně zakládány proti hospodaření JZD.

Požárnický ples 10. ledna 1961 byl málo navštíven a hned druhý den ráno přijíždí do Olešné pracovníci kriminálky a zahajují velké zatýkání a domovní prohlídky. Byli zatčeni požárníci Bohdan Blažek a Jan Stehno a dalších 5 občanů v souvislosti s požáry. Po těchto vzrušujících událostech se činnost sboru vrací do normálu. Dokončuje se požární nádrž, opravuje se stříkačka, rozšiřuje se veřejný rozhlas a dělá se otáčka pro autobus.

U Krajského soudu v Hradci Králové probíhá trestní řízení s občany z Olešné, kteří byli obviněni ze zakládání požárů a sabotáže proti JZD. Dle soudu zapalovali pomocí hořící svíčky nebo žhavou cigaretou, kterou vhodili do suchého sena. 9. června 1961 byli viníci odsouzeni až na 20 let odnětí svobody. Občané byli s rozsudky spokojeni, že bude klid, když škůdci jsou ve vězeni.

Ale tento klid netrval dlouho. 1. října ve 20.15 hodin opět hořelo u Josefa Zezuláka č.p. 14, v místě hustě zastavěném. Přijelo 9 požárních jednotek a i přes rychlý zásah shořela Řípova kolna a stodola a kolna p. Fikara č.p. 16. Zezulákům shořelo i domovní. Požár občany pobouřil, vždyť paliči byli uvězněni! Posléze se ukázalo, že před požárem byla viděna z domu vycházet jedna místní občanka, která byla bláznivé povahy a ze založení požárů byla nakonec usvědčena a odsouzena. V Olešné nastal klid. Byla dokončena stavba kovového sušáku na hadice, hodně práce bylo uděláno v tzv. akcích "Z". Prováděla se výstavba kanalizace a úprava obce. Taktéž byli prováděny požární prevence, požární soutěže a pravidelné plesy a pouťové zábavy, které byly velmi oblíbené. Ostatní činnost po stránce požární je slabší, neboť se projevuje nezájem členů o výcvik.

V roce 1964 přebírá funkci velitele Miloslav Kubát č.p. 78. V dalších letech provádí požárníci pouze nutné preventivní a kulturní akce, na které je obec zvyklá.

V roce 1968 bylo dáno do šrotu požární auto, které sloužilo od roku 1948. Tento rok vstoupili na území republiky jednotky Varšavské smlouvy a začala doba politického temna. Z vězení se vrátili občané odsouzení v r. 1961 za zakládání ohňů. Jak se později ukázalo, byli odsouzeni nevinně, neboť ohně zakládali členové dosazené skupiny, která měla rozpoutat rozkol ve družstvu a tito nebyli nikdy odsouzeni.

V roce 1970 se stává velitelem požárníků Jan Panský a předsedou Josef Blažek č.p. 53. V obci byla postavena prodejna, provádí se kanalizace a začalo se uvažovat a následně jednat o výstavbě kulturního domu. Činnost požárníků je slabá, ale faktem je, že všichni poctivě pracují na akcích v obci.

30. srpna 1974 vypukl velký požár ocelokolny v Horní Krupé a olešenští požárníci provedli kvalitní zásah, který byl vysoce ohodnocen. Byl také položen základní kámen stavby kulturního domu.

Poslední požární ples konaný v hostinci u Polívků byl v roce 1976. Dne 16. května byl totiž slavnostně otevřen kulturní dům a to za veliké účastni občanů Olešné a okolí. Veškerá schůzovní a kulturní činnost byla přenesena sem a do konce roku se zde pořádalo 8 tanečních zábav. Cvičná činnost požárníků v tomto období byla slabší. Technika a schopnost zásahu však byla na dobré úrovni, což se prokázalo při zásahu u požáru v JZD Kámen v roce 1977.

4. listopadu 1979 vznikl požár u Stehnů č.p. 61. Sboru se však porouchala stříkačka, proto požár likvidovala jednotka z Havlíčkova Brodu. Požár založili místní děti.

V roce 1980 odstupuje Jan Panský z funkce velitele a místo přebírá Pavel Tomšovský a funkci předsedy Josef Adámek. Ale ani toto omlazené vedení sboru aktivitu nezvýšilo.

Rok 1983 byl ve znamení oslav 100. výročí založení požárního sboru v Olešné. Organizace oslav dala řádně zabrat všem činovníkům sboru. Byly objednány nové stejnokroje, upomínkové předměty a byl vydán almanach.

Slavnostní schůze se konala 28. května v kulturním domě za účasti starých i mladých požárníků a jejich rodinných příslušníků. Byli zde přítomni i zástupci okresu. Po slavnostních projevech a předání vyznamenání požárníkům následovalo bohaté pohoštění a společná zábava.

Další součástí oslav bylo okrskové cvičení 4. června u koupaliště v Olešné. Družstva mužů a žen požárníků celého okrsku prošla v průvodu obcí za velkého zájmu občanů i obyvatel okolních vesnic na koupaliště, kde probíhala samotná soutěž v útoku. Ač při těchto oslavách zvítězilo družstvo z Jilmu za 39 vteřin, nikomu z místních to náladu při večerní taneční zábavě nezkazilo.

Členská základna má 38 členů. Požárníci se zúčastňují cvičení v okolních obcích s nevalnými úspěchy i přesto, že nacvičují. Většina z členů uspěla ve zkouškách .Vzorný požárník III. stupně. Celý výbor se snaží o zlepšení činnosti sboru, ale skutečnost je jiná.

Změna nastává roku 1987, kdy byl zvolen nový výbor, který se do značné míry omladil. Velitelem se stává Pavel Marek a předsedou Zdeněk Polívka. Mládež v obci začíná projevovat aktivitu a hlásí se do sboru. Je založeno družstvo dorostu a pro sportovní vyžití mládeže začíná výstavba sportovního areálu na "horní obci" u koupaliště.

Aktivita požárníků je utlumena v roce 1989, kdy došlo v zemi k likvidaci KSČ a vládu převzali aktivisté, kteří otevřeli občanům státu nové možnosti. I požárníci se musí podřídit novému myšlení.

Zaniká Sbor požární ochrany a vrací se Sbor dobrovolných hasičů. Z požárníků jsou opět hasiči a konají se výroční valné hromady.

V roce 1990 má sbor 46 mužů a 14 žen. Na kontě hasičů je 29810,- korun. Velitelem je opět zvolen Pavel Marek a starostou Pavel Tomšovský.

Na vesnicích v té době začíná také obnova domů a nová výstavba. Tak i v Olešné většina hasičů pracuje na svém a slibuje, že práci ve sboru zlepší. Bohužel i politika se podepsala na práci hasičstva a to všeobecně, neboť nebylo možné provádět tradiční domovní preventivní prohlídky. Způsobily to zákony nedávající možnost vstupu na soukromé pozemky.

26. června 1993 se konala vzpomínková slavnost ke 110. výročí založení sboru v Olešné. Slavností zasedání při pomělo práci zakladatelů sboru, ale okrskové cvičení se zde nekonalo. To probíhalo v Kameni u příležitostí 100. výročí založení zdejšího sboru. Finanční stav sboru v tomto roce činil 50000,- korun.

V roce 1994 se v Olešné provedla úprava rozvodů elektřiny, což snižuje možnost požáru. Okrsková soutěž konaná 28.května za téměř letního počasí byla v Olešné dobře připravena. Účastnilo se jí 9 sborů a 184 hasičů. Olešenští postavili 3 družstva mužů a družstvo žen, které zvítězilo.

V témže roce byl zvolen starostou hasičů Antonín Radil. Činnost sboru je dotována obecním úřadem a další finanční částky jsou přinášeny pořádáním tanečních zábav.

Okrsková soutěž v roce 1995, konaná v Jiříkově, i přes časté nácviky hasičům úspěch nepřinesla. Do sboru nastoupila opět mladá krev, aby nahradila starší hasiče, kterým se již nechce pracovat.

Na okrskovou soutěž do Horní Krupé v roce 1996 jsou postavena 3 mužská mužstva a 1 družstvo žen. Ženy vítězí ale muži obsazují předposlední místa.

Hasičská základna v Olešné v roce 1997 čítá celkem 51 členů. Činnost je však poměrně slabá To se projevilo na okrskové soutěži pořádané v lisu u příležitosti 100. výročí založení tamního sboru. Nasazená mužstva žen i mužů zcela propadla. Vina je dávána špatné technice.

V roce 1998 je zvolen nový velitel Václav Fikar č.p. 68. Odstupující velitel Pavel Marek zastával funkci 10 let. Hasiči provádějí v obci již zaběhnutou činnost týkající se pomoci ve společnosti Solmilk, udržují sportovní areál a pořádají plesy a pouťovou zábavu. Také se podílí na akcích pro děti.

V tomto roce hasičská soutěž probíhá ve Skuhravě, a to dne 30. května taktéž u příležitosti 100. výročí založení sboru.

            Zateplého počasí a velké účasti diváků zvítězilo naše družstvo žen. Muži obsadili místa ve středu startovního pole.

Hasiči si upravili prostory v kulturním domě na hasičskou zbrojnici.

Dle nového "Zákona o požární ochraně" je v obci zřízena preventivní komise a je zpracován požární řád.

29. května 1999 probíhala hasičská okrsková soutěž v Sedletíně. Za letního vedra soutěžilo 26 družstev a olešenští hasiči obsadili 5 místo. Nedařilo se ženám, které skončily bohužel poslední. Při útoku hasičům praskla nová savice, což byla pro sbor nepříjemná finanční újma. V tomto roce byl také proveden cvičný zásah v areálu společnosti Solmilk za účasti okresního hasičského rady majora Zadiny a to k plné spokojenosti. V nově zvoleném výboru je ve funkci starosty sboru Zdeněk Polívka.

Příchod nového století v Olešné znamenal založení hasičského klubu, který sboru přináší slušné finanční částky potřebné k činnosti. Rok 2000 přinesl také smutné události. Zemřel dlouholetý velitel hasičů Jaroslav Hyrš a zasloužilý hasič Jaroslav Fikar.

27. května se za tropického vedra konala hasičská soutěž v Jilmu za účasti 25 družstev. Olešenská družstva žen a mužů obsadila shodně 4. místa.

V tomto roce byl zlikvidován sušák na hadice, který stál na návsi od roku 1962.

Rok 2001 zaplnili hasiči kulturou. Na hasičském plese hrála Lesanka z Humpolce, pořádali karneval pro děti a byla zajišťována oslava 25. výročí otevření kulturního domu, kde vyhrávala Budvarka z Českých Budějovic.

Okrsková hasičská soutěž se konala v Dolní Krupé, ale našim soutěžícím chybělo štěstí k obsazení čelních míst.

Finanční stav hasičstva v tomto roce je 64000,- korun.

Hasičský sbor v Olešné má za úkol hájit především hodnoty domácích občanů, tak jako většina vesnických sborů v ČR. Na větší zásahy jsou připraveni profesionální hasiči a hasiči větších vesnic. Ale všichni členové hasičů v celé republice se vyznačují obětavostí a záchranu lidských životů a hmotných hodnot berou jako svoje poslání.

To se projevilo v srpnu roku 2002 kdy naši republiku postihly katastrofální záplavy. Nejvíce postiženi byli z širokého okolí Vltavy, Labe a jiných větších řek. Zde hasiči nasazovali své životy na záchranu lidí postižených velkou vodou. K velké cti hasičů z Olešné patří poskytnutí finanční pomoci ve výši 10000,- korun zaplavené obci Lužnice.

Nastal rok 2003, kdy hasičský sbor v Olešné slaví již 120 let od svého založení. V tomto období sbor čítá 41 mužů a 14 žen. Velitelem je Václav Fikar, starostou Zdeněk Polívka a pokladníkem Miroslav Zavadil.

Všichni členové hasičského sboru jsou odhodláni v dalších letech se starat o kulturu v obci, o vzhled obce a hlavně o ochranu životů a majetku svých spoluobčanů před .dobrým sluhou, ale zlým pánem" - ohněm.

Je také nutné předávat své poznatky nástupcům nové generace a hlavně plnit heslo svých předchůdců NA POMOC!

 

Přejme si proto do dalších let co nejméně hasičských zásahů u požárů a co nejvíce vzájemné úcty a míru.

 

 

Z kroniky Sboru požární ochrany v Olešné, z knihy Historie dobrovolných hasičů okresu Havlíčkův Brod čerpal a sestavil kronikář hasičského sboru Olešná Jan Sviták